„Hele, já ti to řeknu takhle, vegani mi nevadí, ale měli by to všem přestat cpát!“ „Hej, víš jak poznáš vegana? Řekne ti to!“
Je Vám to povědomé? Já podobné řeči slýchám celkem často. A ani se tomu nedivím... Není to tak dávno, kdy jsem podobné řeči vedla taky. Prostě mi nešlo do hlavy, proč by to někdo někomu cpal. „Koho zajímá, že dotyčný nejí maso? Nebo že se jednoho dne probudil a zjistil, že je nějaký vegan nebo co... Já taky nikomu necpu, že jím jako normální člověk!“ Jako bych se slyšela...
Ale netrvalo to tak dlouho a pochopila jsem, co za tím vězí. A teď to dělám, taky... Poslední dobou se sem tam na mém instastories na instagramu objeví nějaká zpráva, nějaké novinky z velkochovů, nebo můj názor, třeba na Velkou Pardubickou. Začala jsem o tom taky mluvit a v profilu mám dokonce napsáno, že jsem vegan. Že nechápete proč? Tak víte co? Já Vám to povím!
Ono totiž už jenom samotná zmínka o tom, že jsem vegan, je součástí aktivismu. A proč je takový aktivismus důležitý? K čemu vlastně je? Když jsem se rozhodla přestat konzumovat živočišné produkty a nepodporovat živočišný průmysl, zneužívání a týrání zvířat, tak jsem udělala takový první krok k tomu, aby se něco změnilo. Přestala jsem aktivně podporovat tyto věci. Ale pořád jsem přihlížela, i když jsem byla proti. Ukáži Vám to na příkladu. Představte si, že jdete po ulici a najednou vidíte, že na rohu ulice někdo surově mlátí pejska. Pejsek kňučí a naříká, ale jeho majitel nepřestává. Jak se zachováte? Máte 3 možnosti:
1) Přijde Vám to v pořádku a nevěnujete celé situaci pozornost 2) V pořádku Vám to rozhodně nepřijde, ale rozhodnete se tiše přihlížet. 3) Rozhodně Vám to nepřijde v pořádku a rozhodnete se zakročit.
Na pozici pejska si můžete představit kočičku, ženu, dítě... Kohokoliv.
Když si situaci převedeme na živočišný průmysl, tak jsem prošla všemi třemi fázemi. Nejdříve mi to přišlo v pořádku. Dělalo se to tak, dělá se to pořád, díky tomu mám burger, jako proč ne? Později se mi to přestalo líbit, zjistila jsem, co za tím stojí, rozhodla jsem s tím nemít cokoli společného, ale tiše jsem přihlížela. No a teď jsem se rozhodla zvířata hájit. Promluvit za ně. Propůjčit jim svůj hlas, protože ona se bránit nemohou. Nemohou přijít a říct: Hej kámo, tohle jsi přehnal. Jako já nebudu burger, chápeš?
Jakýmkoli svým aktivismem, článkem nebo příspěvkem na instagramu chci dát vědět, že mi to vadí. Chci ukázat, jak se chováme, co se nachází na druhé straně vepřo-knedlo-zela. Ukázat emoce, hravost a lásku nevinných bytostí i to, jak s nimi zacházíme. Není to o tom upoutat pozornost na sebe a na svou osobu. Být zajímavá, "jiná" nebo cokoli dalšího. Je to o tom postavit se za práva bytostí, které nemohou za to, co se jim děje. Které nikdy neviděly sluníčko nebo nepoznaly lásku a soucit. A co vy? Bojujete za něco, v co věříte, nebo za něco, co Vám dává smysl? Jaké jsou Vaše názory na živočišný průmysl?